Setkání a možná spolupráce
Pod katedrálou v Santiagu: lidé, zdraví a stopy v půdě
Setkání s Máriem Pereirem otevřelo možnost spolupráce na výzkumu raně středověkého pohřebiště, střevních parazitů a půd pod katedrálou.
7. října 2026 · Santiago de Compostela · Španělsko
Setkání
Setkání v Santiagu
Dne 7. října 2026 jsme se v Santiagu de Compostela setkali s archeologem Mário Pereiro Fernández, členem odborné rady Human Earth Lab. Mluvili jsme o možné spolupráci na připravovaném výzkumu přímo pod katedrálou.
Mária a mě pojí dlouholeté kolegiální vztahy. Seznámili jsme se během mého pobytu na Institute of Archaeology při University College London. Při setkání mi Mário představil připravovanou archeologickou práci a možnosti, jak propojit výzkum pohřebiště s analýzou sedimentů a půd.
Katedrála a město
Město pod katedrálou
Santiago de Compostela patří vedle Jeruzaléma a Říma ke třem velkým křesťanským poutním městům. Po staletí sem přicházeli poutníci, obchodníci i lidé, kteří se rozhodli usadit v okolí svatyně. Více o poutní tradici do Santiaga.
Pod dnešní katedrálou se dochovaly pozůstatky římského osídlení, nejstarších středověkých staveb a rozsáhlé nekropole. Archeologický výzkum odkryl hroby datované zejména do 9.–12. století; některé se dochovaly i s pohřbenými lidmi v původní poloze. Více popisuje archeologický výzkum pod katedrálou.
Paraziti a půda
Co mohou prozradit paraziti
Tým bude zkoumat také stopy střevních parazitů, kteří postihovali obyvatele raně středověké Compostely. Paleoparazitologie hledá mikroskopické doklady parazitů v archeologických vzorcích a pomáhá rekonstruovat zdraví, hygienu, stravu a každodenní podmínky života.
Mário povede archeologickou terénní práci přímo pod katedrálou. Veřejné oznámení CISPAC uvádí Ramóna Lópeze Gijóna jako hlavního řešitele širšího paleoparazitologického projektu a Mária jako člena týmu. Oznámení CISPAC o projektu paleoparazitologie.
Možná spolupráce
Jak může přispět Human Earth Lab
Human Earth Lab by se do spolupráce ráda zapojila analýzou sedimentů a nekrosolů, tedy půd vznikajících nebo výrazně proměněných pohřbíváním a provozem hřbitova. Mohou uchovávat informace o ukládání vrstev, hloubení hrobů, rozkladu i pozdějších zásazích.
Mikroskopické a geochemické složení těchto půd může pomoci určit, jak se pohřebiště vyvíjelo a v jakém prostředí se dochovaly biologické stopy. Taková analýza by doplnila paleoparazitologický výzkum o příběh samotných vrstev a jejich vzniku. Přesný rozsah odběrů a metod bude záviset na dohodě s výzkumným týmem.
Poděkování
S poděkováním
Děkuji Máriovi za čas, otevřený rozhovor a dlouholeté kolegiální přátelství. Děkuji také Santiagu de Compostela za vřelé přijetí a za místo, kde se minulost připomíná téměř na každém kroku.
Martin Janovsky
Fotografie ze Santiaga
