Městský půdní archiv
Městské vrstvy, půdy a sedimenty jako záznam tržiště, odpadu, řemeslné aktivity a dlouhodobé proměny veřejného prostoru.
Klíčová zjištění
Co ukázala studiePřed rokem 1348 převládají sedimenty s nízkým lidským vlivem. Po založení Nového Města se objevuje organicky bohatá Dark Earth s výraznějším antropogenním signálem.
Proč to má významPod dnešním veřejným prostorem lze sledovat okamžik, kdy se krajina změnila v intenzivně využívané město.
Co ukázala studieBiomarkery, fosfátová mineralizace a další proxy dokládají opakované organické a fekální vstupy, včetně zvířecího hnoje a pravděpodobně i lidského odpadu.
Proč to má významI běžný odpad funguje jako historický pramen k hygieně, trhu a provozu středověkého města.
Co ukázala studieStudie spojuje jemnozrnnou run-off vrstvu s intenzivní srážkovou událostí kolem roku 1280.
Proč to má významPůdní a sedimentární archiv umožňuje propojovat písemné zprávy o extrémním počasí s fyzickým záznamem v centru Prahy.
Profil leží v prostoru bývalého Koňského trhu, jednoho z hlavních veřejných prostor Nového Města pražského založeného roku 1348.
Studujeme přechod od předměstského sedimentárního pozadí k intenzivně využívanému městskému prostoru po založení Nového Města.
Dark Earth zde není obecná tmavá vrstva, ale konkrétní záznam odpadu, organických vstupů, trhu a opakovaných sedimentárních zásahů.
Profil zachycuje starší run-off událost, přírodní sedimentární pozadí i pozdější městskou akumulaci.
Převážně prachovité sedimenty s nízkým antropogenním vstupem, tvořící přirozenější pozadí profilu.
Výrazná jemnozrnná run-off vrstva po extrémní srážkové události. Sediment je odlišný od okolních jednotek a odpovídá epizodě rychlého splachu a akumulace materiálu.
Vznik organicky bohaté Dark Earth po založení Nového Města a Koňského trhu.
Růst Ca, P, S a Pb, biomarkerové signály odpadu a izotopové doklady městské kontaminace a řemeslné aktivity.
„V lesích a horských údolích bylo silou deště vyvráceno nesčetné množství stromů. Svahy a příkré stráně se sesouvaly pod náporem mimořádného množství a rychlosti dešťové vody. Budovy, zdi, vinice i domy v Praze, uvnitř i vně hradeb, byly strženy a odneseny do řeky. Veřejné cesty a stezky byly na mnoha místech proudící vodou zničeny a vymlety.“
Pramen: Fontes rerum Bohemicarum 1874.
Ve studovaném profilu je s rokem 1280 spojována výrazná jemnozrnná run-off vrstva, odlišná od okolních jednotek.
Urban Dark Earth and Soil–Sediment Processes in a Medieval Marketplace
Studie představuje multiproxy analýzu stratifikovaných sedimentů z Václavského náměstí. Kombinuje mikromorfologii, pXRF geochemii, magnetickou susceptibilitu, zrnitost, stabilní izotopy C a N, izotopy Pb a biomarkerové analýzy.
Veřejný prostor města nevytváří jen architekturu a artefakty. Vytváří i půdní a sedimentární archiv. V něm se ukládá každodenní provoz, odpad, trh, eroze, voda, řemeslná aktivita a proměna městského prostředí.
Václavské náměstí proto slouží jako referenční případ pro výzkum toho, jak se dlouhodobá urbanizace zapisuje do půdy.
Martin Janovský, Lenka Lisá, Petr Starec, Jakub Trubač, Sabina Millerová, Michal Štaffl, Jakub Slačálek, Lukáš Kučera, Laszlo Ferenczi, Tomáš Klír.
Open access studie, obrazové přílohy, analytické grafy, mapy, mikromorfologická dokumentace a datové vrstvy pro další srovnání městských půdních archivů.
